Úvodníky - 2012

25. srpna 2013: Přesvědčivou výhrou nad smoliveckým béčkem jsme začali psát 45. kapitolu záhořského fotbalu. Stejně jako vloni hrajeme III. třídu, ale letos je to přece jen jiné. Po reorganizaci okresních soutěží došlo k přeskupení dvou třetích tříd na třetí a čtvrtou, takže jsou obě celookresní. Znamená to o něco více cestování, ale zase se podíváme na místa, o nichž známe pouze z vyprávění minulých generací. S kým tedy budeme hrát? Z loňských soupeřů zůstávají béčka Smolivce a Losiné, dále Neurazy, Zdemyslice a Dolní Lukavice, která sice vloni III. třídu vyhrála, ale okresu se jí nechtělo. Sestoupily k nám Střížovice a béčka Blovic a Spáleného Poříčí a z přeštické strany okresu se po pár letech opět utkáme s Dobřany, s Radkovicemi a s merklínským béčkem. Zbylí dva soupeři jsou už pro opravdové pamětníky: se Vstiší jsme se utkali čtyřikrát (bilance 1-0-3, 4:16) a naposledy v roce 1988 a se Zálužím pouze v sezóně 1981/82 (bilance 1-1-0, 7:4). Jen tak pro zajímavost, góly proti těmto dvěma soupeřům stříleli pouze dva hráči - Václav Švec st. a Václav Šampalík st. Náš kadr se prakticky nezměnil, jen jsme o rok zkušenější :-) Dobrým znamením ale určitě je, že dnes se do branky opět postavil Díra, tak uvidíme, jak mu bude zdraví sloužit.

PS: Po roční odmlce jsme opět přihlásili žákovský tým, který svoji pouť okresem začne v neděli 8.září v Losiné.

18. června 2013: Tři výhry za sebou alespoň trochu napravili dojem z jinak nepovedeného jara. V konečném součtu nám patří šestá příčka, což je dle mého názoru zklamání. Po podzimu jsme byli čtvrtí, a přestože se na výročce vyhlašoval útok minimálně na medaili, tak skutek utek. Na první jarní výhru jsme čekali až do šestého zápasu, venku jsme zabodovali pouze jednou ze šesti zápasů a přístup byl zejména v květnových zápasech (Seč, Předenice, Losiná) tragický. Ale podívejme se na to pozitivně: šesté místo znamená, že i další rok se v Záhoří bude hrát třetí třída a nově vytvořená a poněkud tajemná čtvrtá třída se nás týkat nebude. Doma jsme za celou sezónu ani jednou neprohráli, ale pět remíz z jedenácti zápasů je přece jen trochu moc. Jak už jsem psal v polovině sezóny, tak bota nás tlačí zejména v útoku – se 45 vstřelenými góly jsme v soutěži byli třetí nejhorší, naopak obrana byla druhá nejlepší. A jeden primát nám také patří: šest vyloučených nikdo neměl... Naše výkony byly zkrátka všelijaké, na závěr sezóny jsme dokázali porazit první Lukavici, ale prohráli jsme v posledních Předenicích a tak by se dalo pokračovat. Korunu střelců obhájil Major, který se trefil třináctkrát, šest gólů si připsal Radek, po pěti Michal a Baggio a čtyři Martin Šlouf. Své první trefy za áčko zaznamenali Honzík a Martin Kovanda.

Co nás čeká v nejbližších týdnech? V sobotu 29. června pořádáme společně s milečskými hasiči pouťovou zábavu v Milči a 13. července pak tradiční Memoriál Václava Záhorského. Letos to bude již desátý ročník ve futsalové podobě. Tak se mějte a někde se určitě potkáme.

22. prosince 2012: Sezóna sice skončila před více než měsícem, ale čas na nějaké zhodnocení jsem si našel až v předvánočním čase. Sice jsem na vlastní oči viděl jen jediný zápas (domácí výhru nad Sečí), ale neustále jsem v kontaktu, takže informací k nějakému zhodnocení mám dostatek. Fakta jsou zřejmá: zimu strávíme na čtvrtém místě s pětibodovou ztrátou na vedoucí Lukavici. V 11 zápasech jsme pětkrát vyhráli, čtyřikrát remizovali a prohráli ve Dvorci a právě v Lukavici. S výjimkou zápasu ve Dvorci jsme nikdy herně nebyli horším týmem a tak by těch bodů mělo být více. Jenže naší totální slabinou je útok a s 21 vstřelenými brankami jsme v tomto směru čtvrtí nejhorší. K čemu nám pak je nejlepší obrana v soutěži? Na vstřelení gólu se strašně nadřeme a potřebujeme na něj strašně šancí. Nejvíce gólů dal opět Major a s osmi zásahy je druhý nejlepší v soutěži. Třikrát se trefil Michal, dvakrát Baggio a Radek. Jeden zásah dalo dalších šest hráčů a z nich bezesporu nejvíc vyniká první áčkova trefa Honzíka Prokopiuse. Z výsledků nejvíce mrzí zbytečné domácí remízy se Smolivcem a s Předenicemi a prohra v Lukavici, naopak nejlepší výkony jsme podali v Klášteře a s Nezbavěticemi. Pozitivní určitě je, že se po úvodních peripetiích stabilizovala sestava a druhou půlku podzimu se v ní moc změn dělat nemuselo. Všechny zápasy odehráli Radek, Adam (oba bez střídání) a Major, jednou chyběli Honzík, Láďa a Zdeněk a dvakrát Baggio, Petěr, Cipís a Michal. Do hry zasáhlo 22 hráčů, ale z toho sedm z nich maximálně ve dvou zápasech. Kromě nejlepší obrany máme ale i jeden negativní primát:nejvíce vyloučených. Začali to Brabec (se Zdemyslicemi) a Martin (v Klášteře), proti Seči nedohrál Cipís a v Lukavici pak Zdeněk. Tady je určitě co napravovat.

Nejbližší program je tradiční. Na silvestra se s největší pravděpodobností uskuteční fotbálek a od první lednové soboty začneme tréninky v nepomucké tělocvičně. Na konci ledna či začátkem února se bude konat výročka, kde se mj. domluví soustředění a závěrečný plán přípravy. První jarní mistrovský zápas bychom pak měli sehrát v sobotu 6. dubna od 16:30 ve Zdemyslicích. To by bylo pro dnešek (i letošek) vše. Tak šťastné a veselé.

21. října 2012: Dnešní zápas stojí za krátkou myšlenku. Losinské béčko jsme v povedeném zápase porazili 4:1, takže jsme letos poprvé vyhráli tříbrankovým rozdílem a udrželi domácí neporazitelnost. Ale nejzajímavější jsou střelci prvních dvou gólů. Skóre otevřel po Baggiově přihráve Martin Kovanda, který tak dal svůj první gól za Záhoří. Ale hlavně, druhý gól dal po Baggiově rohu Honzík Prokopius.Byl to jeho první gól za áčko (za béčko se jednou trefil) a to hraje od 15 let a dnes hrál svůj 184. zápas. Tak snad na další zářez nebude čekat 10 let. Hosté do poločasu snížili, když učebnicově zakončili brejk po Radkově špatné rozehrávce, ale po přestávce se síť vlnila již jen v té správné brance. Radek nejprve napravil své zaváhání a z přímáku vstřelil třetí gól a na konečných 4:1 uzavřel Major. v tabulce tím sice nikam neposkočíme a zůstáváme pátí, ale na body se lépe kouká.

28. září 2012: Fotbal v Záhoří neskončil. Jen jsem si v posledních týdnech na něj nenašel čas, abych něco napsal na web. Jak nejspíš víte, tak jsem prodloužil své hostování ve Štěnovicích o další sezónu, ale záhořský fotbal žije dál. Sice hrajeme opět třetí třídu, ale i to je soutěž a letos se z ní dá nejen postoupit, ale i sestoupit. Pro příští sezónu se totiž okresní svaz rozhodl, že ze dvou skupin třetích tříd udělá jednu třetí a jednu čtvrtou, takže pro setrvání je třeba skončit v horní polovině tabulky. Náš vstup do soutěže je zatím takový neslaný nemastný. Po remíze se Zdemyslicemi, kdy jsme hráli 40 minut v deseti a čelili třem penaltám, jsme vyhráli v Klášteře a poté jen remizovali s béčkem Smolivce i v Neurazech. Takže sice bez porážky ale se šesti body až na pátém místě. Nyní k nám přijede Seč a cíl je tříbodový.

3. června 2012: Po čtrnácti letech se vracíme do pralesa. Dvě kola před koncem ztrácíme na předposlední Dobřany sedm bodů a tím pádem je vymalováno. Nerozhodla dnešní prohra s Předenicemi a v zásadě ani minulá penaltová prohra v Dobřanech. Když by se tam sice vyhrálo, tak bychom mohli bojovat až do posledního kola, ale za letošní sezónu si to opravdu nezasloužíme. Teď je na nás, abychom se k tomu postavili čelem, odehráli zbývající dva zápasy s hlavou nahoře a v srpnu začneme od nuly a odspoda. Je tady ale jedno velké ALE. Oba poslední zápasy, kdy jsme měli bojovat o bytí a nebytí, jsme odehráli prakticky v jedenácti lidech a dnes dokonce bylo čtvrt hodiny před úvodním hvizdem v kabině osm hráčů, na poslední chvíli přijeli Láďa a Pták, kteří se vraceli z dovolené, a vrcholem bylo nastoupení Veny Jaguláka, který si pět minut před zápasem dojel domů pro kopačky. K čemu nám je, že na nějaké domácí zápasy bylo tolik lidí, že nevyšly dresy. Někdo má třeba nějaký zásadní důvod, ale někomu se zkrátka nechce a není mu to blbé vůči ostatním. Když si vzpomenu na naší první sezónu v B. třídě, kterou jsme odehráli ve dvanácti lidech, tak je to naprosto nesrovnatelný přístup. Ale nemá cenu vzpomínat na minulé úspěchy a je nutné dívat se dopředu. Takže příští týden jedeme do Soběkur. Snad nás bude jedenáct...

2. května 2012: Doplnil jsem referáty o zápasech s Kasejovicemi a v Lužanech, když první jsem zkompiloval z postřehů Tankyho a Baggia a druhý jsem napsal sám, protože jsem se konečně dostal na záhořský zápas. A nebyla to hezká podívaná. Co jsem doposud slyšel, tak hra v předcházejících zápasech byla lepší než výsledky, ale tentokrát si podala ruku bída s nouzí. Chybělo nasazení, bojovnost a chuť se porvat o body. A tak není divu, že Lužany bez větší námahy získaly tři body. Když se podívám na tabulku, tak sice ztrácíme "jen" čtyři body na Dobřany a Soběkury, ale to je pro nás v současném rozpoložení asi nedosažitelná meta. Navíc Soběkury jsou na jaře úplně jiný tým než na podzim, takže se dá předpokládat, že nějaké body udělají. Dobřany toho zatím moc nepředvedly, ale také získaly o bod více než my. Každopádně s nimi ještě budeme hrát. Teď k nám přijede chlumčanské béčko, které na jaře získalo pět bodů za penaltovou výhru nad Střížovicemi a výhru nad Kasejovicemi v posledním kole, takže také žádná sláva a to nám velí bodovat. Ale pokud něco neurveme teď, tak si už takhle naříznutou větev, ještě přiřízneme.

PS: Další kolo s Chotěšovem budeme předehrávat už v úterý 8. května od 15:00.

18. dubna 2012: Jsou doplněny referáty o zápasech s Merklínem a v Letinech, přičemž jejich autorem je tentokrát Baggio. Když tak vidím, kolik je v Záhoří spisovatelů, tak nechápu, proč jsem skoro 15 let ty referát psal sám. Asi jsem se nikoho nezeptal :-) Každopádně po prohře v Letinech a souběžném penaltovém vítězstství Soběkur v Hradci jsme se v tabulce propadli na úplné dno. Následující tři zápasy vidím jako naprosto klíčové a pokud v nich výrazně nezabodujeme, tak v Záhoří bude neveselo truchlivo. Teď přijedou Kasejovice, které po výborném podzimu na jaře zatím klopýtají a připsaly si pouze čtyři body za dvě penaltová vítězství a prohráli ve Střížovicích (které jsme porazili) a s Merklínem, pak jedeme do Lužan a následně přivítáme chlumčanské béčko. Všichni tři jsou naprosto hratelní a pokud předvedeme výkon jako v Žinkovech nebo první půlku s Merklínem, tak bychom se mohli vrátit do bojů o barážové příčky.

PS: Svoji pouť fotbalovým jarem zahajují v neděli také naši žáci a hned v zápase s předposledními Střížovicemi budou určitě chtít vymazat nelichotivou nulu na svém bodovém kontě.

9. dubna 2012: S Merklínem jsme nesehráli špatný zápas, ale na to se nehraje a body si odvážejí hosté. V zápase jsme dvakrát vedli, když brankový účet zápasu otevřel Baggio a na vyrovnání hostů odpověděl penaltovým gólem Major, ale Merklín ještě do přestávky opět srovnal. Ve druhé půli se střídali šance na obou stranách, ale zatímco Martin samostatný únik zakončil střelou vedle, tak hosté Tankyho botu potrestali a v závěru využili naší otevřené obrany a přidali další dva kusy. Body tedy nemáme a protože Soběkury se po výhře nad Chlumčany dotáhli už na jediný bod a Dobřany si také jeden bod připsali, tak je naše pozice v tabulce na pováženou a příští týden v Letinech potřebujeme bodovat. Podzimní debakl 1:7 by měl být dostatečnou motivací.

1. dubna 2012: I když jsme v Žinkovech sahali minimálně po bodu, odjíždíme s prázdnou. Do vedení nás dostal Major, domácí do poločasu vyrovnali. Po přestávce sice Žinkovy měly platonickou převahu, ale skóre se dlouho neměnilo. Čtvrt hodiny před koncem jsme však smolně inkasovali po rohu a v závěru pak z penalty ještě jeden gól. Vzhledem k výhře Dobřan v Chlumčanech jsme v tabulce spadli na 13. příčku a poslední Soběkury se k nám po remíze v Kasejovicích přiblížily na čtyři body. V příštím kole k nám přijede Merklín, který se po sedmigólové výhře nad Střížovicemi vrátil do čela tabulky.

26. března 2012: Vstup do sezóny se povedl a Střížovice jsme zaslouženě porazili 3:1. Dva kusy dal Baggio (jeden přímo z rohu) a jedno polínko přiložil Major. V tabulce jsme se tím posunuli o příčku výš na dvanáctý stupínek a ukázali, že to se záchranou myslíme vážně. Podrobnější referát zde bude, až mi ho někdo pošle. Z ostatních výsledků šokovala výhra posledních Soběkur (po podzimu bez bodu!) nad prvním Merklínem, jinak více méně bez překvapení.

20. března 2012: Do začátku jarní části sezóny zbývá pár dní a tak je na čase trochu ji zhodnotit. Protože jsem se byl jen jednou podívat na tréninku, tak jsem dal dohromady informace od Baggia a Majora. V lednu a v únoru probíhaly tréninky v nepomucké tělocvičně, v průměru chodilo 12 hráčů a zaměřovali jsme se převážně na práci s míčem. Tradiční záhořské soustředění pro nabírání fyzické kondice začalo ve středu 7. března a gradovalo přátelským utkáním s Milčicemi. Soustředění se zúčastnilo celkem 15 hráčů, z toho ale pouze tři byli na všechny tréninky, ostatní kvůli pracovním nebo zdravotním důvodům minimálně jednou chyběli. Po velké zátěži absolvované v jednotlivých fázích soustředění se při utkání projevila únava hráčů a na těžkém podmáčeném terénu jsme přes nepříznivý poločasový stav (1:3) nakonec remizovali 4:4, když naše branky vstřelili Trojánek, Raška, Šlouf a Majorszký a nastoupili jsme v následující sestavě: Pechr – Šlehofer – Šampalík, Raška, Zekucia – Cihelna, Jiránek, Majorszký, Milota Pavel – Šlouf, Trojánek (Kovář J.). O týden později jsme pak sehráli druhý přípravný zápas a Klášter jsme porazili jednoznačně 5:0 (Majorszký 3, Raška, Cihelna), přičemž ale výsledek je lepší než hra, nicméně v některých fázích zápasu to z naší strany vypadalo slušně. Cíl pro jaro je jasný: porvat o příčky zajišťující barážové zápasy a setrvat v okresním přeboru. Když se podívám na aktuální tabulku B. třídy, tak přeštické béčko se sice zdá jako jasný sestupující, ale ostatní týmy z jižního Plzeňska (Poříčí, Losiná, Smolivec, Štěnovice) jsou do šestého místa, takže jejich setrvání v krajské soutěži je reálné. Tím pádem by na baráž mělo stačit i 12. místo a zda je to v našich silách, můžete hlasovat v anketě.

27. února 2012: Po hodně dlouhé době se opět hlásím se zprávami ze Záhoří. K podzimní sezóně jsem se nevyjadřoval, protože jsem viděl jen čtyři zápasy a přestože jsem měl dost informací, tak jsem se do nějakých komentářů a hodnocení moc pouštět nechtěl. Referáty sepisoval povětšinou Tankista, takže potřebné informace zde samozřejmě byly. Ale teď k současnosti: výročka proběhla již před Vánocemi, na Silvestra proběhl tradiční fotbálek a samotná zimní příprava začala v lednu tradiční tělocvičnou. Pro letošek se podařilo domluvit tělocvičnu v Nepomuku, navíc v ideální sobotní podvečer, takže se to pozitivně odrazilo na účasti. Poslední tělocvična proběhla tuto sobotu a nyní již plánujeme soustředění. Uskuteční se v prvním březnovém týdnu a začne se již ve středu odpoledne a pak až do neděle dvoufázově s tím, že v sobotu od 14:00 je domluvený zápas s Milčicemi. Předběžně by dopolední tréninky byly od 10:00, odpolední tréninky pak od 16:00. Tímto žádám všechny hráče, aby nahlásili svoji předpokládánou účast (na nástěnku nebo mně či Baggiovi), aby byl přehled a dalo se něco vymýšlet.

Následující týden sehrajeme ještě přátelák s Klášterem a pak už nám začíná sezóna domácím zápasem se Střížovicemi. Situace v tabulce je neveselá, ale ještě se bude hrát o 39 bodů, tak je zbytečné skládat karty předem.